|
|
Důsledky politiky Fedu na hospodářství USA mezi lety 1987 a 2016 očima rakouské ekonomické školy
Karas, Jan ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je potvrdit, či vyvrátit otázku, zda má politika Fedu negativní dopady na hospodářství spojených států. V první kapitole je zkoumán vliv centrálního bankovnictví na hospodářství prismatem rakouské teorie. Cílem této kapitoly je odpovědět na otázku, zda je centrální bankovnictví slučitelné s udržitelným ekonomickým růstem a zda nejsou ekonomické výkyvy v podobě hospodářských cyklů zapříčiněny právě manipulací centrálních bank s úrokovou sazbou. Cílem druhé kapitoly je zhodnotit vliv politiky Fedu na americkou ekonomiku mezi lety 1987 a 2016 a srovnat dopady této politiky na rozdílné společenské třídy.
|
|
|
Vztah nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank na příkladu kvantitativního uvolňování ECB a FEDu v letech 2005-2016
Pýchová, Jitka ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi nezávislostí a odpovědností centrálních bank. Tento vtah je zkoumán na příkladu kvantitativního uvolňování, které ve zkoumaném období let 2005 - 2016 implementovala Evropská centrální banka a Federální rezervní systém. V teoretické i praktické rovině práce dokazuje, že vztah mezi nezávislostí a odpovědností je do velké míry ovlivněn specifikací cílů měnové politiky. Práce také dokazuje, že konkrétní definice nezávislosti a odpovědnosti obou centrálních bank ovlivnila charakteristiky kvantitativního resp. úvěrového uvolňování. Tato měnová politika má navíc značný potenciál ohrozit nezávislost zkoumaných centrálních bank v mnoha ohledech. V konečném měřítku tedy samotné zavedení kvantitativního uvolňování v kombinaci s jejich potenciálními důsledky prokazuje nedostatečnost celého konceptu nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank a nutnost jejich revize.
|
|
|
Velká inflace 70. let a její vliv na současný FED
Hornát, Filip ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Práce se zabývá obdobím Velké inflace 70. let ve Spojených státech a jejím vlivu na současný Federální rezervní systém. Sedmdesátá léta byla ve Spojených státech po ropném šoku dobou tzv. stagflace, kdy se mísila vysoká inflace s vysokou nezaměstnaností a ekonomickou stagnací, či recesí. V této práci je diskutována role Fedu v této éře. Tezí práce je, že se Fed během období Velké inflace výrazně proměnil, přičemž základní cíle, či přístupy přetrvávají ve Fedu dodnes. Prostřednictvím analýzy období, při kterém se v čele Fedu vystřídali 4 šéfové rady guvernérů, dochází autor k závěru, že období Velké inflace skutečně mělo zásadní vliv na přeměnu instituce Fedu, který se mnohem více podobá jeho dnešní podobě, než tomu bylo v poválečné éře.
|
|
| |
|
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
|
|
Hodnotící komparace ústavněprávních pojetí vybraných centrálních bank světa z aspektu perspektiv ČNB.
Pospíšilová, Kateřina ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním pojetí České národní banky, Federálního rezervního systému, Evropské centrální banky a Čínské lidové banky. Zaměřuje se na komparaci těchto pojetí s vytvořeným univerzálním modelem centrální banky a jeho parametry, a zjišťuje, že od tohoto modelu jsou vybrané centrální banky hodně vzdáleny. Důraz je kladen na perspektivu České národní banky po vstupu do eurozóny a na skutečnost, že v tu chvíli její roli nahradí Evropská centrální banka. Evropská centrální banka se ve srovnání s Federálním rezervním systémem a Čínskou lidovou bankou nejméně odchyluje od svého inflačního cíle a je tedy nejblíže k cenové stabilitě. Zároveň však prokazatelně financuje vládní dluhy a to je v rozporu s legislativou. Závěrem lze poznamenat, že centrálním bankám České republiky, Spojených států amerických a eurozóny je dána značná míra svobody a nezávislosti na ostatních složkách moci ve státě a naopak Čínská lidová banka zůstává silně závislá na výkonné moci.
|
|
|
Easy Money Policy Federálního rezervního systému v 90. letech 20. století
Pospíšil, Petr ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma měnové politiky Federálního rezervního systému ve Spojených státech amerických v období 90. let 20. století. Hlavní důraz je při analýze kladen na recesi v letech 1990-1991 a následující události, jež vedly ke vzniku a rozvoji spekulační bubliny, kterou krátce po jejím prasknutí v roce 2001 následovala stagnace americké ekonomiky. Pomocí důkladné analýzy a porovnáním protichůdných názorů docházím k závěru, že americká centrální banka svými opatřeními v letech 1995-2000 přispěla k většímu nafouknutí burzovních spekulací. Nicméně tato rozhodnutí banka činila v souladu s tehdejšími krizovými situacemi v domácí i světové ekonomice, a to s cílem zajistit cenovou stabilitu a hospodářský rozvoj. Dále docházím k závěru, že měnová politika americké centrální banky nebyla příčinou krize, tou byla zejména vlna nových technologií a s tím související přehnaná očekávání investorů na finančních trzích.
|
|
|
Monetary Policy of the United States 1933 - 1940
Belan, Tomáš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o měnové politice Federálního rezervního systému a amerického ministerstva financí v letech 1933 - 1940. Zkoumá vliv měnové politiky na hospodářství USA a pokouší se zodpovědět otázku, zda je možné vinit měnovou politiku za pomalé zotavování hospodářství z Velké hospodářské krize. Hlavní část práce je rozdělená na tři období - období New Dealu, v kterém je kladen důraz na legislativní změny dopadající na politiku Fedu, dále období recese v letech 1937 a 1938 a nakonec období před vstupem do války po roce 1938. Výsledky práce naznačují, že měnová politika nepatřila mezi proticyklické faktory zpomalující zotavování hospodářství po krizi a zejména díky politice ministerstva financí měla spíše procyklický charakter.
|
|
|
Vybrané aspekty poslední finanční krize
Vlček, Tomáš ; Pošta, Vít (vedoucí práce) ; Makovský, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje objasnění důvodu vzniku hospodářských krizí. Nejdříve se na základě rakouské teorie cyklu pokouší objasnit souvislost mezi monetární politikou centrálních bank a změnami ve struktuře výroby a investic v důsledku takového narušení cenového koordinačního mechanismu. Tyto teoretické poznatky jsou konfrontovány s reálnými statistickými údaji z USA v posledních letech a rovněž je provedeno srovnání s obdobnými situacemi v průběhu dvacátého století. Následně jsou diskutovány dílčí příčiny současné hospodářské krize v souvislosti s vlivem tržních mechanismů a centrálních zásahů, ať už monetárních nebo legislativních. Práce rozebírá významnost tržních i netržních faktorů na základě teoretických i praktických poznatků ekonomické vědy.
|
|
|
Monetární politika USA od 90. let do současnosti v národním a světovém kontextu
Narmukhamedova, Dina ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Diplomová práce se zabývá monetární politikou prováděnou centrální bankou Spojených států Federálním rezervním systémem (Fed) od 90. let minulého století do současnosti. Cílem této práce je posouzení vlivu měnové politiky Fedu především na americkou a také na světovou ekonomiku v uvedeném časovém rozmezí. První kapitola pojednává o obecné teorii fungování centrální banky, její struktuře a historii. Další kapitoly jsou věnovány popisu ekonomické situace v USA v jednotlivých dílčích obdobích a analýze kroků a postupů americké centrální banky v reakci na tyto události. Poslední kapitola pojednává o finanční krizi posledních let, včetně možných příčin a důsledků, se zaměřením na hlavní opatření Fedu ve snaze zmírnit nastupující krizi a dále na současný vývoj ve Fedu.
|
host ::
RSS.